Malawi – „Warm Heart of Africa“
Pobývám v Malawi již po nějaký čas a nemohla jsem si nevšimnout, že konopná kultura je zde velice rozšířená. Místní obyvatelé nazývají svou zemi srdcem Afriky, možná by se ale spíše dala nazývat zemí provoněnou konopím.
-
doporučte známému
PDF
-
Můžete zde na něj narazit na každém kroku a je užíváno velice hojně. Abych si rozšířila své obzory, vydávám se do města Blantyre, kde žije člověk, který má v této oblasti mnohem větší znalosti a zkušenosti.
Joseph je osmadvacetiletý prodavač obrazů a uměleckých předmětů, který se zajímá o konopnou problematiku v Malawi a je také příležitostným uživatelem marihuany. Vychodil celou základní a dva roky střední školy, takže je schopen číst, psát a mluvit plynně anglicky, což se o každém obyvateli této země říci nedá. Většina obyvatel mluví pouze lokálním jazykem chichewa, angličtinu užívají někteří lidé ve městech. Komunikace tedy nevázne a dozvídám se mnoho zajímavých informací.
V Malawi se za konopnou tradici nestydí
Moje první otázka směřuje ke konopné legislativě, zajímá mě, jak je postihována výroba a distribuce marihuany a jak může být postižen samotný uživatel. Podle Josepha není legislativa úplně dodržována. Dokonce i mezi policisty se najde nějaký ten kuřák marihuany, takže vyjednávání není úplně složité. Uživateli nehrozí v postatě žádný postih, pokud se marihuaně neoddává na ulici plné lidí za dohledu policistů. Za držení malého množství také obyvatelé trestáni přespříliš nejsou, podle Josephova názoru však za malé množství policisté považují třeba i půl kilogramu sušené marihuany. Tento „přestupek“ pak ve většině případů bude stát kolem 200 malawských kwacha do kapsy policisty (přibližně 23 Kč). Pokud u některých občanů policisté zadrží opravdu velké množství, může je samozřejmě čekat vězení, pokud se tedy dostanou na policejní stanici.
Konopná kultura se v této zemi prostě nezapře. Ke slovu také přicházejí ceny tabákových výrobků. Jedna krabička cigaret vyjde totiž na 150 MK, kdežto běžně prodávaný „twist“, což je balíček o obsahu kolem 2 g, je možné pořídit za 20 MK. Jedná se o drť obsahující semena, vyznačuje se nahnědlou barvou a skoro žádnou vůní, místní ji nazývají chamba. Z takto pořízeného balíčku může uživatel ubalit 2–3 marihuanové cigarety, proto nákup obyčejných cigaret pro mnohé ani nepřipadá v úvahu. Konopí je tedy mnohem více vyhledávaným. Joseph dále říká, že někteří pěstují rajčata a cibuli, jiní marihuanu, a to již po nějaký čas, takže to někdo asi těžko změní.
K ubalení cigarety používají jakýkoli dostupný papír, ať už obal od čehokoli nebo třeba stránky bible, která je v mnoha případech jedinou knihou nalézající se v domácnosti. Mimo jiné prý také velice dobře hoří. S filtrem si přílišné starosti nedělají. Místní obyvatelé se rádi druží, povídají si i s lidmi, které neznají, a vedou dlouhé rozhovory, protože všechno má svůj čas. Společné chvilky si tedy zpříjemňují čas od času také kouřením marihuany, která je pro ně příjemným zpestřením dlouhého „chatu“ s přáteli.
Léčba konopím není rozhodně v kurzu
Ptám se samozřejmě také na léčebné využití marihuany. Joseph přiznává, že někteří přírodní léčitelé se k němu přiklánějí, ale toto využití moc rozšířené není. Velice ho ale tyto postupy zajímaly, rád by se o nich dozvěděl co nejvíce. Zastává názor, že místní obyvatelé nemají snadný přístup k léčivým prostředkům, léčení na bázi marihuany by ale situaci mohlo značně vylepšit. Sám by se rád postupy naučil a pomohl svým přátelům a blízkým s jejich zdravotními potížemi různého druhu, ať už výrobou mastí či čajů a jiných léčivých prostředků. Myslí si, že osvěta v tomto oboru by pomohla nejen jemu.
V Malawi není rozšířené ani jiné využití konopí. Nevyrábějí se z něho látky, neužívá se v potravinářství a už vůbec se z něho nestavějí domy, místní lidé ho v podstatě znají jenom jako bylinu určenou ke kouření. Ze zneužití konopí strach nemá, stejně jako z toho, že by uživatelé měli potřebu užívat také jiné drogy. Joseph zásadně nesouhlasí s tvrzením, že marihuana je vstupní branou do říše tvrdých drog. V Malawi je z nich možné nalézt například kokain, ale rozhodně není běžné, aby ho obyvatelé užívali. Je velice nedostupný a hlavně oproti konopí nevychází z jejich kultury. Joseph sám nezná žádného uživatele konopí, který by užíval také jiné drogy nebo na nich byl dokonce závislý.
Problémem není fyzická, ale ekonomická závislost
Někteří lidé na konopí závislí jsou, ale rozhodně ne kvůli jeho užívání. Jeho prodejem si vydělávají na své základní životní potřeby, protože potřebují uživit rodinu. Nejlevnější dosažitelné jídlo, sestávají ze nsimy (uvařená kukuřičná mouka s vodou) a fazolí, si tedy mohou dovolit každý den. Zejména na vesnicích je pěstování a prodej konopí často jediným příjmem, který lidé mají. Joseph si také myslí, že konopí se podílí na ekonomice země, protože je nedílnou součástí trhu, stejně jako jiné pěstované plodiny. Je také úplně stejně dostupné jako jakékoli jiné zboží. Každý člověk ho sežene za pouhých 5 minut v podstatě kdekoli.
Jak se společnost dívá na uživatele konopí? Jedná se o tak běžnou věc, že to místní obyvatele ani trochu nezaujme. Pokud vidí kuřáka užívajícího si konopného opojení, berou to jako samozřejmou věc. Podezřívavé pohledy ani přílišné zaujetí není na místě.
Podle Josepha je užívání konopí v jeho zemi v naprostém pořádku. Nechápe, proč je výroba a distribuce zakázána, naopak s alkoholem to tak není. Tvrdí, že lidé často neznají míru v užívání alkoholu a občas dochází ke rvačkám opilců. Je tedy mnohem nebezpečnější než konopí. To naopak násilnické činy nevyvolává a je prostředkem k příjemnému strávení času s přáteli, které se odehrává v poklidu. Stejný názor nezastává patrně jenom on, přihlédneme-li k reálným trestům za užívání konopí a v této věci zkorumpovaným policistům. Pokud procházíte ulicemi Blantyru, narazíte na lidi, kteří spí uprostřed ulice, protože jim alkoholové opojení nedovolilo dojít domů. Joseph prý ale v životě neviděl člověka, který by se takto choval po požití konopí a ohrožoval tak nejen svůj život, ale i život druhých, například cestujících v minibusu. Ty tu totiž jezdí kdekoli, nejen po silnicích, ale i po přilehlých „chodnících“ plných lidí.
Konopí v Malawi – kultura a tradice
Konopí v Malawi bylo, je a patrně vždy bude. Republika Malawi má sice zákony na potlačení jeho výroby a distribuce, ale lidé těchto zákonů příliš nedbají. Zákony nemohou ovlivnit kulturu a tradice, takže konopí bude pravděpodobně vždy dostupné pro všechny jeho konzumenty. Joseph ví, že konopná kultura potlačena nebude, ale přál by si, aby konopí bylo využíváno nejen ke kouření, ale také v léčitelství. Využití konopí by zcela určitě nabylo jiný rozměr, protože se jedná o lék, který je dostupný jak místně, tak cenově bez jakýchkoli problémů. A myslí si, že lidé jen tak svůj názor nezmění a nezanevřou na konopí jen proto, že je proti němu sepsán zákon.
V Čechách je zakořeněna tradice užívání alkoholu, v Malawi je podobně zakořeněna kultura konopná. Zkuste Čechovi sebrat sklenici piva. Bude to asi stejně těžké jako sebrat těmto lidem jointy balené v bibli. Lidé se nepovažují za dealery a často toto slovo ani neznají. Užívají si svého každodenního života, do nějž konopí často patří, a nedělají si s tím starosti.
-
-
