Legální drogy – Léky
Další díl seriálu, tentokrát o jedněch z nejvýnosnějších legálních drog, lécích...
-
doporučte známému
PDF
-
V minulých číslech jsem psal postupně o alkoholu, tabáku a přírodních stimulantech. Nyní přišla řada na více či méně volně dostupné léky, které se také zneužívají. U mnoha z nich vzniká velmi silná závislost (opiáty, diazepiny), která je o to nebezpečnější, že je většinou nenápadná a plíživá. Závislost na léku si uvědomíte, až když ho přestanete brát, což se obvykle stane až po několika letech pravidelného užívání a zvyšování dávek (pokud ošetřující lékař včas nezakročí). Pokud jste viděli film Requiem za sen (Requiem for a Dream, režisér D. Aronofsky, 2000), tak matka hlavního hrdiny byla typickým příkladem člověka závislého a devastovaného tímto druhem legálních drog. Pokud se sejde kombinace pacienta bez širších vědomostí, netečného lékaře a nevnímavosti okolí, může to pacienta i zabít.
Metadon a Subutex
Metadon a Subutex se v jedné věci velmi odlišují od ostatních látek, kterým se tu budu věnovat. Oba se totiž používají primárně jako náhražka heroinu či opia při léčbě závislostí. U obou je bohužel častější jejich nekontrolované užívání než pomoc při odvykání heroinu. Metadon je syntetický opiát, který se používá od 50. let pro léčbu extrémně silných bolestí. Pojí se s ním také jedna úsměvná historka. Původně se totiž začal vyrábět v Německu pod názvem Dolphine. Zejména scientologická církev/sekta z nějakého důvodu hlásala, že lék se původně jmenoval Adolphine na počest Adolfa Hitlera. Toto tvrzení veřejně prezentoval i Tom Cruise, coby nejhlasitější zástupce této skupiny, což ale nic nemění na tom, že se jedná o pustý výmysl. Metadon má výrazně pomalejší účinek než jiné opiáty, proto je vhodný k pomalému dávkování při odvykání heroinu. Subutex byl naproti tomu od začátku designován jako terapeutická pomůcka při odvykání, s čímž se pojí skutečnost, že je schopen zaplavit opiové receptory a účinně tak vyblokovat působení jiných opiátů, přitom ovšem sám nepřináší výrazné euforizující účinky, a ty nenastupují ani s vysokými dávkami. Oba léky se ovšem velice často užívají na ulici. Metadon jako regulérní náhražka heroinu (podobně jako kodein – viz dále), Subutex zase jako způsob, jak oddálit absťák. Někteří lidé užívají Subutex i jako primární drogu, ale v takových případech lze úspěšně pochybovat o tom, jestli se dostavuje fyzické uspokojení, či se spíš jedná o psychosomatické efekty.
Stimulanty (Ritalin, Concerta, Attenta)
Stimulační léky se užívají stejně a za stejným účelem jako nelegální povzbuzovadla. Hlavním účinkem je tu nabuzení nervového systému, takže člověk dočasně zvládne mnohem větší mozkový výkon, který se u většiny léků pojí i se stimulací fyzickou. Krátkodobě umožňují zlepšit soustředění, typické užití za takovým účelem je u vysokoškoláků před zkouškami. Osoba pod dlouhodobým vlivem takových léků je ale naproti tomu roztěkaná, nepozorná, při dlouhodobém užívání se dostavuje stihomam (schíza, stíha), podezřívavost vůči všem a všemu, v extrémním případě i toxická psychóza. 
Toto je o to závažnější, že Ritalin (se stejnou účinnou látkou jako zbylé dva příklady), celosvětově nejužívanější lék této kategorie, se v USA běžně a pravidelně podává několika milionům dětí. Dokonce jsou známy případy, kdy byli rodiče uvězněni za to, že nechtěli Ritalin svému dítěti podávat. Šíře negativních vedlejších efektů je přitom až absurdně široká. Zcela běžně se dostavují poruchy spánku, nechutenství, deprese, bolesti břicha, bolesti hlavy, třes, nevolnost a další. Kolem 5 % uživatelů (tedy zejména dětí na základní škole) zažívá pravidelně halucinace, které typicky zahrnují hmyz lezoucí po kůži nebo pod kůží, tedy nic příjemného.
Antidepresiva (Prozac, Zoloft)
Zneužívání antidepresiv není tak běžné jako u ostatních léků, o kterých zde píšu. Příčinou je i to, že u málokterých antidepresiv se dostavuje fyzická závislost. Zde je třeba oddělit antidepresiva a léky proti úzkosti, které patří do kategorie tlumivých léků. Častěji se vyskytuje prosté užívání bez předpisu lékaře, které ovšem málokdy má rizikový charakter. Pokud již najdeme někoho, kdo pravidelně užívá nepřiměřené dávky antidepresiv, budeme na něm pozorovat podobné vedlejší efekty jako u uživatelů stimulantů, výčet u Ritalinu o odstavec výše poslouží pro představu velice dobře.
Tlumivé látky (Neurol, Xanax, Diazepam, Rohypnol)
Primární účinek je zde podobný jako u antidepresiv, ale je výrazně silnější a také se na této skupině léků mnohem snáze a častěji vytváří závislost. Zejména Diazepam a Rohypnol jsou tímto proslaveny. Mnoho lidí má také velmi nebezpečný zvyk zapíjet léky této skupiny alkoholem, což potencuje účinek, ale i rizika a už nejednou se tak stalo, že takový člověk zemřel na zástavu dechu. Dýchání je tlumeno jak léky, tak alkoholem, přičemž jejich společný účinek není pouhým součtem, ale je výrazně silnější. Kombinace tlumivých léků a alkoholu také stála za skonem jedné z největších hvězd filmu v historii, Marilyn Monroe. Podobný průběh má však většina obětí této kombinace. Na začátku je stres a prášky na spaní, protože ve stresu se těžko spí, pak se přidá alkohol pro povzbuzení účinku a u obojího se postupně zvyšují dávky, jak stoupá tolerance. Tlumivé léky společně s léky proti úzkosti se zneužívají velice běžně pro jejich výrazný účinek na nervovou soustavu, který je podobný alkoholu, ale je snazší a mnohdy i levnější ho dosáhnout. Při dlouhodobém užívání se dostavuje poškození trávicí soustavy, neurózy, stihomam, halucinace a nechuť k čemukoliv kromě dalších dávek léků.
Analgetika (Kodein, Tramal, Diolan, Vicodin, Oxycontin, Valium)
Problém nadužívání analgetik je málokdy spojen (kromě opiátů) s cílem intoxikace. Mnohem běžnější je, že člověk skutečně trpí silnými bolestmi, které kompenzuje extrémními dávkami léků. Častá je opět kombinace s alkoholem, který potencuje jak chtěné, tak nechtěné účinky většiny analgetik. Tyto jsou podobné jako u tlumivých látek. Zejména v USA nyní pozorujeme exponenciální nárůst uživatelů analgetik, kteří je užívají čistě pro jejich psychické účinky. Téměř výhradně se jedná o léky na bázi opiátů, hlavně pak Kodein a Vicodin, známý i ze seriálů Dr. House nebo Dva a půl chlapa. V poslední době se stává (opět zejména v USA) běžným jevem, že pouliční dealeři nabízejí krom klasického sortimentu i tablety Vicodinu nebo Valia. Záludnost takového užívání je zejména v tom, že pokud třeba Vicodin začne brát jinak zdravý člověk a po nějakém čase vysadí, tělo si „samo vymyslí“ bolest dostatečně silnou, aby člověka donutila vrátit se k užívání.
Budoucnost
Bohužel budoucnost zneužívání léků je spíše černá než růžová. Můj osobní názor je ten, že dokud neumožníme lidem svobodně užívat látky s danými (psychickými) účinky, u kterých máme zmapována rizika a můžeme tak doporučit dávkování pro zábavné a zároveň bezpečné užívání, budou lidé stále utíkat k látkám, které nemají jako hlavní cíl potěšení, a tak se dostavuje mnoho vedlejších účinků, které jsou tím skutečným rizikem.
-
-
