KONOPTIKUM nezávislý nestranný legální
doporučte známému
PDF
Zdravím Konoptikum a jeho čtenáře. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj pěstitelský zásek. Z Konoptika jsem se před časem dozvěděl o možných léčebných účincích konopí, tak jsem si řekl, že to otestuju na vlastní kůži. Kdyby nic, tak aspoň ta mast by se babkám na špatné a bolavé klouby mohla hodit. Nějaký čas jsem koukal, jak to dělají kámoši, a řekl jsem si, že je čas zkusit si to sám. Pořídil jsem homebox (100x100x200), do toho sodíkovou lampu 600 W (kluci sice říkali, že to je na ten prostor dost palba, ale co už), odtah 450 m³/h, pachový filtr a další věci a šlo se na věc.
První věc, co jsem řešil, bylo kde sehnat nějaký řízky. No, kámoši zafungovali a přes x lidí se ke mně nakonec dostalo 7 řízků Bílé vdovy a 9 řízků něčeho, co nikdo nevěděl co je (někdo říká, že Hash Berry, ale najisto to nevím). Asi si říkáte, proč tolik kytek, co? No, původně si měl jeden kámoš vzít sedm rostlin pro svou léčbu, ale nakonec z toho sešlo, takže jsem to vrazil všechno do boxu a řekl si, že se uvidí. Vdova měla být dobrá genetika, silná a výnosná. O tom druhým jsem nevěděl nic.
Samozřejmě jsem řešil, na čem budu pěstovat. Hodně jsem váhal mezi zeminou a kokosem, nakonec jsem se rozhodl pro kokos. Lépe vysychá, je lepší pro kořeny, ale zároveň je zrádnější – když uděláte chybu, projeví se rychle. Kámoši zkoušeli něco na zemině, ale nebylo to úplně ono, což byl i jeden z důvodů, proč jsem nakonec vybral kokos. Koupil jsem 100 litrů Plagron Cocos s trichodermou, která by měla lépe chránit kořeny a podporovat jejich rozvoj, a k tomu jsem rovnou přikoupil 16 truhlíků o objemu 6,5 litru – zdají se mi ideální.
Nakonec jsem dost řešil, jaký hnojiva použiju. Celkem jsem váhal, ale osazenstvo Nash Growshopu v Českém Těšíně mě přesvědčilo, ať zkusím nová hnojiva od firmy B.A.C., která teď uvádějí na trh. Moc se mi nechtělo, nikdy jsem o B.A.C. neslyšel a chtěl jsem spíše vyzkoušet nějakou zavedenou značku, ale nechal jsem se pod tíhou jejich argumentů zlomit. A nelitoval jsem, ale o tom později. Nakoupil jsem tedy celou řadu hnojiv B.A.C. určených pro kokosový substrát. Ještě jsem řešil, zda organiku nebo minerály – subjektivně se mi zdají minerální hnojky snadnější, ale je to věc názoru. Znám lidi, co nedají dopustit na organiku. Uvidím, třeba se k tomu taky někdy dostanu, ale teď jedu na minerálních hnojivech.
Fáze
růstu Co
všechno jsem si teda musel koupit za hnojiva? Začal jsem kvůli
fázi růstus
B.A.C.
Coco Grow A+B,
vždy po litru. Je to dvousložkové hnojivo, takže musíte napřed
odměřit dávku z lahve A a pak zase dávku z lahve B. Je
to trochu nepraktické, ale jde to. Dál jsem si na fázi růstu
koupil B.A.C.
Root stimulator,
který pomáhá rozvoji kořenů kytek a B.A.C.
Pro-Active,
což je takový mix vitamínů, minerálů a aminokyselin, který by
měl podporovat zdraví kořenů a listů. Nakonec jsem si ještě
koupil B.A.C.
Organic Foliar Spray,
který urychluje produkci chlorofylu v listech – ty jsou pak
silnější a zdravější – a taky působí jako ochranný sprej
proti škůdcům.
Zálivku pro růst jsem dělal do 10l kýblu, vodu jsem nechal minimálně 24 hodin odstát. Upravil jsem pH na něco lehce pod 6. K hnojivu jsem dostal dávkovací tabulku, která je dost podrobná, ale i poměrně složitá. Specialitou B.A.C. je, že hnojky se nedávkují určitým počtem mililitrů na litr, ale dle EC (elektrická vodivost). Dělal jsem to tak, že po úpravě pH roztoku jsem změřil EC a pak dal stejný díl Coco Grow A i B. Opět jsem změřil EC – když to bylo málo, něco jsem přidal. Takhle jsem se dostal na doporučované EC roztoku dle tabulky. Je to trochu složitější, ale člověk dostane cvik, zapamatuje si, kolik tam čeho dává, a je to v klidu. Dobrý je, že tento systém dobře zohledňuje různou kvalitu vody. Prostě si to takhle ušijete přímo na míru vašemu zdroji vody, což by se mělo odrazit na kvalitě výstupu.
V růstu jsem zaléval každý třetí den, v první zálivce jsem držel EC roztoku na 1,6, další tři zálivky to bylo 1,7 a poslední zálivku v růstu jsem EC roztoku měl na 1,8. Základ růstu bylo dvousložkové hnojivo B.A.C. Coco Grow A+B. Dále jsem do zálivky přidával B.A.C. Root stimulator v koncentraci 2 ml/10 l vody a jednou za růstovou fázi jsem použil B.A.C. Organic Foliar Spray. Foliar spray se na kytky stříká postřikovačem, koncentrace se dává 20 ml/5 l, takže stačilo dát cca 8 ml na celý postřikovač (objem 1,7 litru). Dvakrát za růstovou fázi jsem taky přidal B.A.C. Pro-Active , který jsem přimíchal do zálivky v koncentraci 1 ml/1 l vody.
Teplotu ve skříni jsem se při růstu snažil držet okolo 25°C, vlhkost vzduchu byla nižší, než jsem potřeboval – podařilo se dosáhnout maximálně 63 %. Optimální vlhkost vzduchu by měla být něco okolo 80 %. Přidával jsem do skříně mokrý ručníky, misky s vodou, na kytky a stěny skříně jsem stříkal z rozprašovače, ale všechno bylo marný. Stále to bylo maximálně 63 %. Asi budu muset pro příště pořídit zvlhčovač vzduchu.
Ze startu jsem měl řízky v sadbovacích kostkách, takže jsem je nechal prvních pár dnů ležet na podložce posypané perlitem, aby se dobře prokořenily. Po cca 4–5 dnech jsem je opatrně „odlepil“ od perlitu, oklepal a přesadil do truhlíku s kokosovým substrátem. Tenhle postup jsem viděl u kámošů, takže jsem ho zopakoval a myslím, že je to tak OK.
Růst znamená 18 hodin světla, 6 hodin tmy. S tímhle nebyl problém. Problém byl, že ze startu jsem měl jen 600W sodíkovou výbojku, která se na růst nehodí, takže to moc nerostlo. No zkrátka jsem se včas nedostal do kšeftu pro růstovou lampu s modrým světlem. Teplota i vlhkost v růstu byla poměrně stabilní, zaléval jsem jednou za 3 dny tak, abych kytky pořádně prolil. Další dva dny pěkně vysychaly a třetí den jsem celý proces zase opakoval. Každý den jsem několikrát denně stříkal kytky i vnitřek stanu pro zvýšení vlhkosti. Odtah běžel cca na 30 % výkonu, víc se mi nezdálo potřeba. Po prvním týdnu jsem zapnul i větrák na ofuk kytek, ale pak jsem se dozvěděl, že v růstu ofuk spíš vysušuje listy, což není dobře, jelikož malý rostlinky přijímají živiny skrz listy, protože mají ještě nevyvinutý kořenový systém. Po asi 10 dnech se mi konečně podařilo se urvat a koupil jsem 250W úspornou lampu Plug&Grow, která je určená na růst a má modré světlo (tohle jsem měl udělat už na začátku). Po zapojení to solidně vyskočilo a po týdnu jsem mohl namontovat 600W sodíkovou výbojku a zahájit fázi květu.
Fáze
květu Na
to, abych dobře zahnojil i v květové fázi, jsem opět potřeboval
jiná hnojiva. Jako základní hnojivo pro květ jsem použil B.A.C.
Coco Bloom A+B.
Coco
Bloom
je opět dvousložkové hnojivo určené pro vývoj květu. K tomu
jsem používal ještě B.A.C.
Bloom stimulator,
který má napomáhat dřívější tvorbě květů a zároveň by
měl kytky chránit. Jako poslední věc jsem si pořídil B.A.C.
F1 SuperBud Booster, což
je něco jako výživový mix pro rostoucí palice.
Zálivku pro květ jsem dělal tentokrát do 27litrového lavoru, vodu jsem nechal opět minimálně 24 hodin odstát. PH jsem upravoval pod 6, ideálně by prý mělo být 5,8. K tomu si ale musím koupit elektronický měřák pH. Dávkování hnojiv jsem dělal opět podle dávkovací tabulky od B.A.C. Jak už jsem se zmiňoval, nedávkuje se určitým striktním počtem ml hnojiv na litr vody, ale podle EC. První týden květu má být EC zálivky 1,8, každý další se zvyšuje o 0,1, až v pátém týdnu květu dosahuje EC zálivky 2,2. Šestý týden květu by mělo dle B.A.C. tabulky být EC 1,7, sedmý 1,8 a osmý týden se dává jen voda s upraveným pH a Final Solution na odstranění zbytků minerálů.
Základ zálivky ve květu tvořil Coco Bloom A+B, k tomu jsem do každé zálivky přidával Bloom stimulator v poměru 2 ml/10 l vody a jednou za týden jsem do zálivky přidal taky minerální a vitamínový komplex B.A.C. Pro-Active.
Větší změna nastala čtyři týdny před koncem, kdy se začal přidávat F1 SuperBud Booster. Podle tabulky se měl přidávat v koncentraci EC 0,6. Dělal jsem to tak, že jsem v lavoru s odstátou vodou nejdřív upravil pH na požadovanou úroveň a pak jsem změřil EC. Odstátá a upravená voda mi obvykle vykazovala EC 0,1. Pak jsem začal do vody přidávat po troškách F1 SuperBud Booster tak, aby výsledné EC bylo 0,6. Když jsem dosáhl této hodnoty, přidal jsem Bloom stimulator, změřil EC a přidával po troškách Coco Bloom A+B tak, abych dosáhl požadované hodnoty EC pro daný týden květu. Zdá se to být složitý, ale chce to jen trochu cviku a máte to v ruce. Největší porod je to dělat poprvé. Než to všechno nakombinujete a namícháte, tak u toho strávíte minimálně 30 minut. Jak si to člověk ale osahá a zapíše, je to poměrně rychlé, protože se vlastně mění jen množství Coco Bloom A+B, a to má pak už člověk v oku!
Rozhodl jsem se, že kytky nebudu zaštipovat. Vzhledem k tomu, že se jich na prostoru 1 m2 tísnilo 16 (což mi připadá už fakt dost), jsem usoudil, že hlavní pálky budou stačit. Kdybych kytky zaštípl a ony by se začaly větvit, byl by v tom dost bordel. Během květu jsem 2x všechny kytky vyndal a provedl odstřihnutí zbytečných dolních pálek a menších větviček. Taky jsem prořezal listy kytek. Bylo tam toho fakt dost, některý listy stínily ostatní kytky a zálivka byla čím dál tím těžší. Ke konci jsem taky dostal strach z plísně – inu 16 kvetoucích kytek namačkaných na sebe nevěstí nic dobrého. Po druhém, poměrně radikálním prořezání bylo ve skříni více místa, lepší cirkulace vzduchu a více světla v dolních patrech.
Teplota při květu (12 hodin světlo a 12 hodin tma) se pohybovala okolo 27 až 28°C. Občas se samozřejmě stalo, že jsem na noc ztlumil odtah, ráno vypadl ven, a když jsem se vrátil, bylo ve skříni lehce přes 31°C. Člověka to naučí si na ty věci fakt dávat bacha, protože jinak se jeho snaha může rychle a lehce přetavit v průser! Vlhkost vzduchu byla při startu 50%, ale poslední dva týdny se ji podařilo držet na 34 %, což je super hodnota a myslím si, že to kytkám dost prospělo.
Zálivku jsem dělal ze startu jednou za tři dny tak, abych kytky úplně prolil, a pak jsem je nechal dva dny vysychat. Jak rostly, zvyšovala se i jejich spotřeba zálivky. Asi dva týdny před koncem květu jsem jednou za dva dny vylil do každé kytky přes litr zálivky. Kytky jsem nechal růst osm týdnů. Devátý týden jsem přestal používat hnojiva a dělal jsem každý druhý den výplach pomocí B.A.C. Final Solution, který kytky zbavil zbytků hnojiv a pěkně je pročistil. Celkově tak kytky kvetly devět týdnů, místo osmi, ale bylo to hlavně kvůli dvěma různým odrůdám, které jsem měl v boxu.
Na
konci devátého týdne jsem kytky pořezal, ostříhal listy,
rozdělil je na menší pálky a rozprostřel je do Drynetu (patrová
sušící síť) a zavěsil do skříně. Odtah jsem dal na minimální
výkon a za 5–6 dnů jsem byl hotov a držel jsem v ruce
výsledek své tříměsíční snahy. Celkově jsem sklidil ze
šestnácti kytek pěstovaných na 1 m2
480 gramů suchých palic. Bílé vdovy (7 kytek) bylo 150 gramů,
toho druhého modelu (9 kytek) bylo 330 gramů. Je celkem výrazný
rozdíl ve struktuře pálek – vdova, kterou jsem měl, měla
volnější, ne tak tvrdé palice a byla poměrně lehká. Druhý
model měl naopak tvrdé, těžké a kompaktní palice. Myslím si,
že vdova neměla podmínky pro to, aby rozvinula svůj potenciál –
asi moc kytek a tím pádem málo prostoru, kde by se mohla ukázat.
Nicméně její chuť, vůně a účinek je velice luxusní. Druhý
model je také značně kvalitní, ale úrovně vdovy nedosahuje. Já
téměř nehulím, takže to neocením, ale myslím si, že mastičky
vyrobené z tohoto vzorku by mohly být dost účinné. Uvidíme,
jak to bude léčit. Přeji všem pěstitelům bohatou úrodu a ať
svoje výpěstky používají pro dobrou věc. Grower
z Těšínska
partneři
HLEDANÉ
většinou hledali
