Malá nikotinová vsuvka
-
doporučte známému
PDF
-
Na našem trhu není problém sehnat i mnoho zcela legálních
drog. Na vlastní kůži jsem se jednou přesvědčil,
co je zač nikotin, jedna z drog nejstarších a nejrozšířenějších.
Může být nebezpečný, aniž by si to kdokoli dokázal připustit.
Na začátku bych chtěl upozornit na to, že se nejedná o žádný
článek agitující proti kouření. Sám jsem kuřák, jak s oblibou
říkám, požitkářský. Také uživatel konopí, samozřejmě.
Taky musím podotknout, že podle mě nikoli marihuana a
THC, ale právě tabák a nikotin jsou tou drogou, která stojí
mnohokrát na samém úvodu kariéry změn stavů vědomí.
Popravdě kolik mi bylo, když jsem si dal své první cigáro,
to už dneska netuším. Situaci si ale dobře pamatuji. Jako děcka
jsme se ukrývali za hromadou tvárnic a jiného stavebního
materiálu a z nasbíraných špačků kdosi ubalil. Nikdy jindy
si nepamatuji takový hlavotoč a pocit na kálení! Tenkrát jsem
poprvé užil psychotropní látku nikotin, aniž bych cokoli
věděl o tomto rostlinném, námelovém alkaloidu bez barvy,
silně toxickém a obsaženém v tabáku. O jeho stimulačních a
uvolňujících účincích jsem samozřejmě také ani netušil.
Samotné jméno nikotin je dnes užíváno podle rostliny nicotiana
tabacum. Uvolňuje se v kouři a s kapičkami dehtu se
vstřebává z plicních sklípků do celého těla stejně rychle jako
při nitrožilním užití. Do mozku se dostane cca za 10 sekund
a dráždí nikotinové receptory, které řídí vnitřní orgány. To
vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu (zvýšená tvorba
slin a trávicích šťáv a zvýšená aktivita hladké svaloviny) a
jiné reakce, jako stoupající produkci potu či stažení zornic,
má vliv na obsah mastných kyselin v krvi, na estrogen a při
dlouhodobějším užívání dochází k posílení endorfinu (ale za
cenu vzniku závislosti).
Některé studie hovoří o nikotinu jako o vysoce návykové
psychoaktivní látce s obdobnou závislostí jako u heroinu a
kokainu. Ta nutí člověka kouřit i přes znalosti zdravotních
následků a snahu přestat. Při dlouhodobém užívání vzniká
na nikotin i fyzická závislost. Tento fakt si ale neuvědomuje
velká spousta uživatelů konopí, kteří balí dohromady trávu
s tabákem. Mnohokrát tak vzniká závislost na tabák bez
vědomí uživatele, protože ten samotný tabák nekouří.
Při kouření cigaret ale to nejškodlivější není nikotin, ten
pouze vyvolává závislost. Příčinou úmrtí na kouření je
především dehet. Negativní vliv kouření se nejvíce projevuje
poškozením dýchacích cest a plic (záněty horních cest
dýchacích, zhoubné nádory především plic apod.). V srdečně-
cévním systému se kouření projevuje hlavně postižením
srdečních artérií až infarkty myokardu nebo na cévách dolních
končetin až neschopností zajistit zásobení nohou krví
při chůzi.
Vzhledem k převládajícímu způsobu užívání nikotinu
kouřením je riziko akutní intoxikace malé, nicméně existuje
a paradoxně k tomu můžou napomáhat právě prostředky,
které slouží k nahrazení nebo odnaučení kouření. Při odvykání
od nikotinu trpí člověk stavy úzkosti. Má deprese, trpí
nespavostí, podrážděním, bušením srdce a jeho schopnost
koncentrace je zhoršená. Při odvykání kouření lze přechodně
používat nikotin ve formě náplastí či žvýkaček nebo
léku s obsahem vareniklinu... A právě v těchto místech by
se tento text mohl změnit spíše v článek s názvem „Drogy
(ne)známé“.
Osobně jsem se totiž setkal s člověkem, který užíval nikotinové
žvýkačky ve velké míře. Žvýkání přizpůsobil celý svůj
biorytmus. Přes den se neustále nakopával žvýkačkami, a
když šel v noci spát, vzal si prášek na spaní. Když ho zase
ráno vzbudil budík, vstal a první, co udělal, bylo nastartování
se žvýkačkou, pak další a další a mohl zase normálně fungovat.
Uvědomil jsem si, že žvýkání žvýkaček je společensky
daleko přijatelnější způsob užívání psychoaktivní látky než
někde postávat a smrdět s cigaretou. Navíc si dnes můžete
vybrat hned z několika příchutí žvýkaček. Takový člověk by
se dal přirovnat k uživateli amfetaminu nebo pervitinu – s
tím rozdílem, že žvýkačky zas až tolik nestojí, rizika při aplikaci
jsou minimální a člověk není vyčleněn ze společnosti,
naopak, může v ní dokonale působit. Avšak jen zdánlivě.
Problém spočívá v podcenění síly účinku nikotinu, chybějící
respekt. Na účinek žvýkací gumy se rychle přivykne a dávka
se musí zvyšovat. Neustálé zvyšování dávky žvýkaček je ale
přesný opak postupu, podle kterého se má uživatel řídit, čili
neustále snižovat dávku až k úplné abstinenci. Dnes už není
nic výjimečného, že mladí lidé umírají např. na selhání srdce,
které nevydrží zátěž umocněnou neustálým nikotinovým
dokopáváním. Jsou zaznamenány největší extrémy, kdy si
člověk vzal hned několik plat žvýkaček naráz nebo se polepil
nikotinovými náplastmi a neuvědomil si dávku, kterou
jeho orgány nemohly vydržet. Smrtelná dávka čistého nikotinu
je cca 60 mg. Intoxikace nikotinem se projevuje křečemi
a ochrnutím centrální nervové soustavy. Bez léčení nastává
smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.
Nikotin se používá jako jed (třeba postřik na mšice). Málokdo
také ví, že lze, podobně jako u léčivého THC, využít
pozitivního vlivu nikotinu například při léčení Alzheimerovy
či Parkinsonovy choroby a dalších nemocí.
-
-
