Výběr místa a problémy s teplotou
-
doporučte známému
PDF
-
Chytré rady pro pěstování
Snad každému je jasné, že výběr správného místa je velice důležitý. Pokud si můžete vybírat a vyberete si dobře, máte napůl vyhráno. Pokud si vybírat nemůžete, s velkou pravděpodobností budete muset investovat do vybavení o něco více (někdy o dost více), abyste překonali nevýhody daného prostoru. Pohledů na výběr správného místa může být více – z pohledu bezpečnosti, dostupnosti, ceny atd. Nyní nás však primárně zajímá úhel pohledu moderního zahrádkáře a funkčnosti. Určujících faktorů je celá řada, projdeme je jeden po druhém.
Pro zdárný růst rostlin je důležitá optimální výměna vzduchu, stabilní klima a teplota v rozumných mezích. Teplota by neměla překročit 30ºC a klesnout pod 15ºC. Každopádně toto jsou hraniční meze (i když některé druhy snesou teplotu až 40ºC a krátkodobě i 10ºC), ideální je 26-27ºC ve dne a 22-24ºC v noci (samozřejmě dnem myslím, když svítí lampy, a nocí, když jsou lampy vypnuté). Rostliny potřebují přísun čerstvého vzduchu, vypařují více či méně vody, lampy mimo životadárného světla produkují také dost tepla. Pokud bychom nepoužívali odtahový ventilátor, teplota (a v mnoha případech i vlhkost) by za několik málo hodin překročila kritickou mez. V létě je obvyklý problém s vysokou teplotou – je třeba přivádět chladnější vzduch a tím pěstírnu chladit. V zimě může nastat problém opačný. Pokud bych bral vzduch přímo z venku, v létě by byl moc horký, častokrát mnohem teplejší než 27ºC, a nemohl bych s ním tedy pěstírnu efektivně chladit, v nejchladnějších zimních měsících by byl naopak příliš studený. Tím by vzduch mohl nevratně poškodit rostliny u přívodu vzduchu a já bych utratil strašně peněz za jeho ohřátí. V neposlední řadě by problémem mohla být vlhkost vzduchu.
Vlhkost vzduchu je relativní. Udává, kolik vody je v určitém objemu vzduchu, a je velmi úzce svázána s teplotou vzduchu. Představme si, že vody ve vzduchu je dané množství. Studený vzduch pojme mnohem méně vody než vzduch teplý, tedy při teplotě -20ºC bude vlhkost vzduchu například 90 %. Pokud tento vzduch zahřejeme například na +20ºC, je schopen pojmout několikanásobné množství vody a vlhkost vzduchu klesne například na 20 %. Příliš nízká vlhkost vede k vysychání listů, oslabení rostlin a následnému uschnutí nebo napadení škůdci či chorobami. Příliš vysoká vlhkost a nízká teplota pak podporuje vznik plísně.
Pro představu dávám našim zákazníkům následující příklad. Představte si, že postavíte na pole unimobuňku, uděláte si tam pěstírnu a budete nasávat vzduch přímo z venku. Jak vyladíte teplotu, když bude venku v létě +35ºC a v zimě -20ºC? Myslím, že budete mít docela vážné problémy. Řešení, například klimatizace, sice existuje, ale to něco stojí (nemluvě o problémech se zapojením), spotřebuje moc proudu (minimálně 2-4kW/hod) a buď si pořídíte dávkování CO2, nebo budete muset stejně čas od času pustit odvětrávání, což vám provoz pěkně prodraží.
Nízká vlhkost zas až tak nevadí. Stačí koupit zvlhčovač, dát mokrý ručník před větrák a spodní částí do lavoru z vodou či jinak „rafinovaně“ zvýšit vlhkost vzduchu. Průšvih je vysoká vlhkost vzduchu. V zimě prostě zatopíte a vlhkost se tím sníží, ale pokud je vysoká vlhkost v létě, máte omezené možnosti, jak tento problém odstranit. Vlastně se můžete jen modlit, aby vaše rostliny nepostihla plíseň. Samozřejmě můžete použít odvlhčovačku, ale spotřebuje poměrně dost proudu a není příliš efektivní. Odvlhčuje vzduch v pěstírně, ale vy pořád přisáváte nový, příliš vlhký vzduch... Problematická jsou zvláště místa u větších vodních ploch, potoků, řek, vlhké sklepy apod.
Jaké je tedy řešení? Nejlepší je zvolit si prostor, kde mohu nasávat vzduch z temperovaného prostředí. Ideálním řešením je sklep, kam mohu nasávat vzduch z chodby, z domu, z další místnosti. V zimě je dům vytápěn, chodba většinou není ani moc studená, ani moc přetopená, a nasávám tak předehřátý vzduch, který místnost krásně chladí. V létě je chodba ve většině případů chladnější, než zbytek domu, mohu tedy využít chladnějšího vzduchu a pěstírnu chladit. Samozřejmě, pokud je venku a následně i v domě příliš horko, je velice obtížné místnost chladit. Dlouhou dobu jsem si myslel, že jediným řešením je klimatizace. Po rozhovorech s agenty Vietkongu jsem s překvapením zjistil, že existuje ještě jedno řešení. Ve finále je to hodně podobné klimatizaci, jen v lehce primitivnějším provedení. Tato technologie je hojně používána v Kanadě a nevím, nakolik je aplikovatelná v Čechách, ale základem je mít k dispozici velké množství vody, která je v Kanadě zadarmo. Před rozháněcí ventilátor je umístěno něco na způsob radiátoru, kterým proudí studená voda. Proudící vzduch je ochlazován „radiátorem“ a následně chladí vzduch v pěstírně. Popravdě řečeno jsem to nikdy neviděl ani sám nezkusil, ale fungovat by to mohlo.
Problémem může být odvětrání vzduchu. Můžete se snažit odvětrat vzduch komínem, může však nastat několik problémů. Hodně komínů má průměr 100 mm. Pokud budete mít více lamp a silnější větrák, může být problém s napojením na takto úzkou rouru (bude to působit jako zátka).
I když se vám to přesto povede, nemáte zdaleka vyhráno. Kámoš Pavel si dal čtyři lampy do sklepa třípatrového domu ze 30. let. Napojil odvětrání na komín, zapnul a mnul si ruce, jak vše funguje. Za čtyři dny za ním přišel soused poradit se, jestli má stejný problém a jestli zavolají opraváře společně. Větrák byl tak silný, že přetlačil odvětrání karmy a zplodiny a smrad šly zpět do bytů...
Můžete také odvětrávat přímo ven sklepním okénkem. Když máte zahradu nebo alespoň jednu stranu domu, kam nikdo nechodí, můžete poslat vzduch ven tímto směrem. Problém je, pokud vaše okna ústí na chodník. Představte si, že lidé chodí okolo vašeho domu a nohy (nebo třeba hlavu) jim ofukuje proud vzduchu.
Další netušený problém vás může nemile překvapit v zimě. Slečna Tereza s přítelem si pronajali řadový domek v satelitních novostavbách u Brna. Malou dílničku u sklepa osadili a vesele si pěstovali. Nad dílničkou měli, stejně jako deset sousedních domečků, malou terasu. Odvětrávali vzduch směrem nahoru. Sranda přišla v zimě, když napadl sníh. Zahrádky všech sousedů byly pokryty souvislou vrstvou sněhu, jen na Terezčině zahrádce nebylo po sněhu ani stopy a trávník se celou zimu krásně zelenal.
Dalším prostorem, kde hodně našinců pěstuje, je podkroví či chcete-li půda. Je to celkem dobré řešení – spíš vám někdo poleze do sklepa než na půdu. Problematická je zima, ale s trochu izolace a vytápění snadno překonáte většinu problémů. Mnohem horší to bude v létě. Teplý vzduch jde nahoru, a pokud nemáte velmi dobře zaizolovanou střechu, bude pro vás téměř nemožné udržet teplotu v přijatelných mezích.
Ne každý má to štěstí, že bydlí v domečku – na někoho zbyl panelák, někdo vyhrál činžák. Obecně mám za to, že činžáky jsou o něco lepší, protože jsou většinou lépe tepelně zaizolované (nebo prostě proto, že mají tlustší zdi), ale jinak je to prašť jak uhoď. Samozřejmě mohou být paneláky, kde jsou naprosto ideální podmínky, ale v hodně případech se opakují následující problémy – moc vysoká teplota v létě (a nemožnost to rozumně chladit) a nízká vlhkost (lze vyladit zvlhčovačkou).
Někteří borci pěstují v garáži. Pokud je garáž součástí rodinného domku (či prostě nějakého domu), platí pro ni podobné charakteristiky jako pro garáž. Pokud stojí samostatně, doporučuji postupovat jako u jakéhokoli jiného objektu, kde nemůžete nasávat temperovaný vzduch. Navrhuji rozdělit na dvě části – v první se vzduch ohřeje (či v létě ochladí), a teprve poté je přiváděn k rostlinám. Takto oddělený prostor je možné využít jako pracovní a manipulační plochu, na nádrž s vodou či prostě jakousi předsíň, aby po otevření dveří nezářilo vaše slunce sousedům přímo do očí.
I když to bude možná znít paradoxně, je snazší vytvořit ideální podmínky ve větších pěstírnách. Pokud máte například jednu 400W lampu a 16 rostlin, tak pro vás bude mnohem obtížnější vytvořit optimální klima než například u pěstíren s více než 4 lampami. Rovněž jednotkové náklady (myslím tím náklady rozpočítané na jednu lampu, rostlinu či gram) na přípravu správného prostředí jsou u větších zahrádek nižší než u menších projektů.
-
-
